Kostel sv. Máří Magdaleny

Anotace
Areál kláštera situovaný jihovýchodně od městského jádra. Barokní novostavba kostela i konventu v místech staršího kláštera. Kostel je mohutná pozoruhodná raně barokní architektura dle návrhu plánů Martina Allia s vrcholně barokními úpravami.

Dějiny
kořeny kláštera sahají min. do počátku 15. stol., stávající budovy jsou raně barokního původu z l. 1689-94, v pol. 18. stol. stavební úpravy po požáru, fresky na klenbách kostela z r. 1831 a 1841 (M. F. Fuchs), fresky v refektáři z r. 1834, opravy a dílčí úpravy v druhé pol. 19. stol., restaurování int. v r. 1931, v r. 1945 objekty poškozeny náletem a následné opravy, v r. 1950 zrušení kláštera, poté dílčí úpravy v souvislosti ze zřízením musea

Historický vývoj
Kostel – bývalý špitální kostel se poprvé uvádí v roce 1400. Objekt spravovali křížovníci s červenou hvězdou. Po husitských válkách byl kostel poškozený a františkáni přikročili asi jen k nejnutnějším opravám. Podle dochovaného plánu měl obdélnou loď a užší presbytář s trojbokým závěrem. K roku 1621 máme písemnými prameny doloženou větší opravu objektu. Došlo pravděpodobně k zaklenutí a prodloužení lodi a úpravě oken. Stávající kostel vznikl jako novostavba v letech 1689-94 na místě staršího nebo v jeho blízkosti. Návrh vypracoval Martin Allio, stavitel italského původu. Z této doby pochází presbytář a loď zřejmě v celém rozsahu. Z konstrukcí sem lze zařadit klenby, vítězný oblouk, kruchtu, západní štít, portály i okna. Raně barokní zdivo dosahuje snad až ke koruně, kde se místy dochovaly kapsy po vazných trámech krovu. Jižní stěna lodi byla zřejmě přistavěna k již existujícímu krovu severního křídla konventu soudě podle otisků v této stěně. Dne 9.4.1748 kostel vyhořel. K následné opravě se v archivu dochovalo několik variantních plánů. Jeden z nich pochází od stříbrského stavitele Jana Beera. Oprava započatá v roce 1749 se zřejmě omezila jen na postavení nových krovů, úpravu západního průčelí lodi se štítem (?) a dílčí úpravy interiérů, které lze stěží určit. V roce 1750 se podle pramenů již osazoval kříž na nově vztyčenou věžičku v krovu lodi a o rok později měly být na štít doplněny sochy a v interiérech položena dlažba. V letech 1752-3 se ještě vybavovaly interiéry. Fresky na klenbách pochází z roku 1831 a 1841 (M. F. Fuchs). V roce 1852 se měla opravovat věžička. Další úpravy se zmiňují v letech 1871-3. V roce 1931 se opravoval interiér a restaurovaly malby. Při náletu na město dne 14.2.1945 vzaly za své střechy. Při následné opravě už nebyla obnovena věžička. V roce 1963 byl kostel zrušen. V roce 1994 opraveny fasády. Konvent – v průběhu 16. a 17. století sloužil jako konvent bývalý špitál, který byl asi jen v nejnutnějším rozsahu udržován. V roce 1686 se začal stavět nový konvent podle plánů Martina Allia. Severní křídlo mělo být dokončeno až po stavbě kostela (1695), což je poněkud v rozporu s otisky po krovu na jižní stěně lodi kostela. Z raně barokní výstavby se dochovaly klenby, některé portály a okna. Boční křídlo se stavělo snad ve stejné době (barokní některé klenby, vstupy a okna). V roce 1748 poškodil stavbu požár stejně jako kostel. K opravě byl symbolicky položený základní kámen dne 22. července 1749. V jakém rozsahu se úpravy dotkly interiérů se dá těžko říci. Osazeny mohly být např. některé deštěné zárubně vstupů. Předsíň (SZ) měla být postavena v roce 1754. Dne 16. června 1808 mělo dojít k dalšímu požáru. Rozsah škod není v literatuře uveden. V roce 1834 provedeny v refektáři malby. Opravy probíhaly v letech 1871-3 a 1931-3. V únoru 1945 shořely při náletu střechy. Z doby následné opravy se dochovaly krovy nad všemi křídly. V roce 1950 klášter zrušen. Ve 2. polovině 20. století provedeny některé dílčí úpravy v interiérech (např. dělící příčky v západním křídle přízemí); postavena jižní předsíňka a západní přístavek. Větší část ohradní zdi včetně brány snad z 18. století; pozdější úprava ohrazení patrná na východní straně.