Milíře
Prohlídku začněte v Milířích u kostela sv. Petra a Pavla, odkud vás nedávno nově opravená silnice, kopírující středověkou zemskou stezku, dovede do Milířů Zadních. Obě vsi dnes tvoří jen zlomek své původní rozlohy, také obyvatel zdejších strání v minulosti býval až pětinásobek.
Ačkoli vísky, často utopené v hluboké mlze, odpařující se z bohatých lesních porostů, i potoků, rybníků a mokřadů v okolí, působí jako zapomenutý svět, i sem se pomalu navrací život. V obci roste řada novostaveb, a dříve nehostinné vojenské objekty na vrchu Javořina se proměnily v působivý prostor pro žití, sloužící dnes z části jako Domov pro děti se zdravotním postižením.
Z histore Milířů
Vznik vesnic je spojen s fenoménem tzv. lesních domkářů. Byli to nově příchozí obyvatelé, kterým šlechta od 16. století pronajímala pozemky po celém panství. Daň za propůjčený domov byla ale nemalá. Přidělené pozemky byly často nehostinné samoty uprostřed lesa, navíc jen o malé výměře, a poddaní museli pánům také odvádět patřičné hospodářské výnosy.
Oblast Milířů byla domkáři kolonizována v 17. století, zejména pod správou Jana Filipa Husmana. Osadníkům tu byly přiděleny drobné parcely, rozeseté ve skupinách i o samotě podél obchodní stezky a v blízkosti vodních toků, většinou však ukryté hluboko v lesním porostu. Ten museli poddaní vykácet, zkultivovat půdu a vytěžené dřevo pak pálit v milířích na uhlí.
První zmínku o vsi Milíře (německy Brand) najdeme v roce 1666, a její vznik se dodnes odráží v jejím charakteru. Dochovaná původní stavení jsou od sebe vzdálena ve velkorysých rozestupech, a ačkoli proluky dnes v mnoha případech vyplňuje moderní zástavba z druhé poloviny 20. století, pro obě vsi je doposud typické množství odlehlých pozemků, stavení a samot, rozesetých na nebývale rozlehlém území.
Stopy minulosti v krajině
Pomyslné historické centrum vsi utváří z daleka viditelný kostel sv. Petra a Pavla, postavený roku 1811, spolu s dalšími dvěma budovami, sloužícími v minulosti potřebám místních obyvatel, farou a školou. Historické objekty byly nedávno rekonstruovány, a jsou tak i v jednadvacátém století právem chloubou obce. Na kostelním nádvoříčku si prohlédněte pomník obětem 1. světové války spolu s fragmentem staršího památníku, postaveného na počest milířského rodáka, padlého roku 1866.
Milíře jsou krajinou božích muk a kamenných křížů, mnoho jich najdete přímo ve vsi, další pak v okolních lesích a lukách. Příběhy jednotlivých kamenných pomníčků upadly bohužel většinou do dnešních dnů v zapomnění, autorství některých z nich je ale připisováno Georgu Böhmovi, významnému kameníkovi, narozenému v nedaleké Svobodce.
V polovině cesty do Zadních Milířů můžete odbočit na polní cestu, která vás dovede kolem samoty zvané Hruškovna k působivé, uprostřed lesů utopené Oborské hájence, odkud se dál můžete vydat po naučné stezce Branka.
Historickou budovu bývalé myslivny najdeme také přímo v Zadních Milířích, stejně jako opuštěnou filiální školu, jejíž zpustlá zahrada dnes zarůstá bolševníkem.
Ráj tuláků a cyklistů
Členitá krajina v okolí Milířů je rájem všech lidí s toulavou duší a cyklistů, kteří se rádi prohánějí v liduprázdných kopcích. Jedná se o krajinu turisty doposud neobjevenou, čistou a tichou, s lesy plnými zvěře a čerstvého vzduchu. Pokud tedy dáváte přednost relaxaci v přírodě, neváhejte, půvab a atmosféra zdejšího kraje vás nepřestanou naplňovat ani po letech. Své o tom vědí místní i obyvatelé nedalekého Tachova, pro které se okolí Milířů stalo oblíbeným místem dlouhých vycházek i cyklovýletů.
Vydejte se objevovat zdivočelou krajinu v okolí Milířů. V kraji plném křížů, samot a desítek potůčků, stékajících po zalesněných stráních, pookřeje každá romantická duše.
