Obora
Obora je fotogenická, okolní krajina krásná. Travnaté stráně lemují husté tajemné lesy plné zvěře s památkami na místní historii. Ves má veškeré předpoklady být vyhledávaným cílem turistů ze širokého okolí, bohužel zde není žádné občerstvovací zařízení, které by ulevilo znavenému poutníkovi a tak zůstává obec stále na okraji zájmu většiny turistů. Kdo sem však zavítá, určitě si toto místo zamiluje.
Stará hájovna
Husté příhraniční lesy kolem Obory jsou plné zvěře a sám název obce k tomu odkazuje. Již kolem roku 1650 stála v údolí u Sklářského potoka kamenná hájovna, která patřila k oboře se zvěří, kterou zde nechal vybudovat Jan Filip Husmann - tehdejší majitel tachovského panství. Hájovna na svém místě stojí dodnes a určitě ji najdete, pokud se vydáte z Obory po modré turistické trase. Hájovna stojí v místech, kudy procházela Zlaté cesta z Norimberka do Prahy na což zde upomíná informační cedule.
Rozvoj obce
Již v roce 1722 měla Obora 21 usedlostí. Tou dobou se zde chovalo přes 500 kusů vysoké, dančí i černé zvěře. Za dob největší prosperity na začátku 20. století v obci žilo dokonce přes 400 obyvatel. Po odsunu původního obyvatelstva došlo k přerušení vazeb lidí na tento kout země, ze kterého se Obora dodnes vzpomatovává jen pomalu. Místní se však snaží dělat vše pro to, aby se sem život postupně vracel a tak je možné na stráních vidět novou zástavbu, která dává Oboře velkou naději do budoucna. Je nutné podotknout, že právě Obora je jedna z mála obcí, které si zcela zachovaly svůj vesnický charakter bez jakékoliv krabicovité zástavby v podobě bytovek, což se bohužel většině vsí v okolí nepodařilo.
Procházka Oborou
Obora leží na členitých svazích Oborského vrchu v nadmořské výšce kolem 600 metrů nad mořem. Díky tomu zde bývají zimy poměrně tuhé a rozhodně tu není život pro každého. Rázovitému životu odpovídá také místní zástavba, která se sice postupně obnovuje, přesto zde ještě uvidíte hodně domů a chalup jako ze starých časů. Pokud vyrazíte od přehrady Lučina, určitě cestou zavítejte ke kapličce pod vsí. Kaplička má netradičně predsunutou střechu s věžičkou a vede kolem ní stará kamenitá cesta.
V horní části obce dojdete k návesnímu rybníčku, odkud se můžete vydat po modré na starou Oborskou hájovnu.
Ticho lesních samot
Pokud se rádi bezcílně touláte krajinou a objevujete utajená zákoutí, tak zde si přijdete na své. Kopce kolem Obory skrývají velké množství lesních samot, které často nejsou vidět, dokud je náhodou neobjevíte. Některé zaručeně neobjevíte ani podle leteckých snímků. O to větší kouzlo tato místa mají. Tak hlavně procházejte v tichosti, abyste nenarušili jedinečný klid, který tu stranou veškeré civilizace je.
Husté příhraniční lesy
Ať už se do Obory vydáte pěšky nebo na kole, určitě vás pohltí lesy, které okolní kopce pokrývají. Skvělý celodenní výlet, který lze každému doporučit je po naučné stezce Branka, která Oborou prochází. Ticho a přítmí hustého lesa, který zde roste narušuje pouze bublání a zurčení Sklářského potoka. Proti jeho poudu se dostanete až k hranicím s Německem do bývalé Pavlovo Huti. Pokud se vydáte po proudu dojdete záhy k přehradní nádrži Lučina pojmenované po vsi, která zde dříve stávala.
Poznejte okolí přehradní nádrže Lučina a vydejte se do Obory, odkud můžete pokračovat na klidnou procházku po místních samotách. A až se budete unavení večer vracet, zastavte se v nedaleké Svobodce na něco dobrého k jídlu a pití.
