Rozhledna Bohušův vrch u Plané
Ať už vyrazíte na Bohušův Vrch v Plané s rodinou, nebo sami jen tak rozjímat, z nedávno rekonstruované rozhledny si můžete celé město prohlédnout jako na dlani. Bude-li vám přát počasí, rozprostře se přímo před vámi horizont Českého i Slavkovského lesa a dohlédnout lze i dominantu okresu Cheb, vrch Dyleň. A až si do sytosti vychutnáte výhledy do okolní krajiny, neodcházejte. Možná Vás Bohušův vrch ještě překvapí.
Historie a současnost
Tradice oblíbeného výletního místa sahá až ke konci 19. století, kdy sem nadšené turisty i městské paničky v nedělních šatech lákal vyhlídkový gloriet, jakási upravená zahradní besídka. Ten se stal později inspirací pro vybudování odolnější cihlové věže. Za tzv. První republiky tu stával i oblíbený hostinec, byl ale zdevastován a zbořen po druhé světové válce.
Několik desetiletí pak byla rozhledna veřejnosti uzavřena a sloužila jen jako vysílač. Dnes už místo opět nabízí vyžití pro každého, kdo se rozhodne zpestřit si jeho návštěvou den. A není to jen 16 m vysoká, celoročně přístupná vyhlídková věž, co láká výletníky ze širokého okolí.
Přírodní dědictví
Pokud se nezaleknete nespoutaného porostu a vydáte se pár metrů po svahu, odkryje se vám ve zdejší krajině ještě jiná stránka historie tohoto tajuplného místa. Kraje hrbolaté cesty pohlcuje bohatá a divoká zeleň, v níž můžeme i dnes číst příběh kdysi živoucího místa.
Projděte se zpustlým sadem, jehož neopečovávané větvě se kroutí do bizarních tvarů a jsou melancholickou připomínkou dávné prosperity a bohatství zdejší půdy. Vychutnejte si tiché šumění korun starých buků v opuštěném parku. Nadechněte se a objevte zvláštní genius loci místa, v němž cihlová rozhledna jako romantická korunka kontrastuje záhadám historie a snad i tajemným energiím vycházejícím ze zdejšího podzemí, protkaného množstvím staletých štol, a ukrývajícího podle pověstí v nitru prastaré temné síly.
Patálie rodu Šliků
Jak je patrné z historických pramenů, vrch nebýval zván vždy jen podle Bohuše, rytíře, který jej se svou družinou podle pověstí už na počátku středověku jako první osídlil a vybudoval tu kamenný hrad. Ve starých mapách jej najdeme i pod názvem Šibeniční a hrdelní právo se přímo tady skutečně vykonávalo po celá staletí. Dokonce prý poté, co jednou šibenici někdo i s oběšencem ukradl, páni zdejších štol a kopců Šlikové zaplatili kamennou konstrukci, složenou ze tří masivních pilířů, jež se stala na dlouho děsivým mementem pro všechny poddané.
Šlikové to ostatně s Bohušovým vrchem neměli nikdy snadné, ač tu jako známí příznivci hornictví byli poddanými zpočátku nadšeně vítáni. Místní horníci chtěli dokonce Štěpána Šlika poctít jeho vlastní stříbrnou sochou, umístěnou u zdejší šmelcovny. Podle pověsti se však jeden z nich, syn čarodějnice, před příjezdem vrchnosti ztratil. Když pak měšťané s panskou delegací vyrazili k vršku kopce, země se otřásla, ozval se ďábelský smích, a šmelcovna i s novou sochou se propadly do země. Šlikové pak prý raději dolovali v nedalekých Michalových horách...
Až se příště vydáte na Bohušův vrch, vychutnejte si nejen rozhled do dálek, dejte šanci také bezprostřednímu okolí. Dnes už si tu člověk jen těžko představí shon dávných časů, kdy se z podzemí ozýval těžební hluk, a svahy byly plné života. Zůstala tichá oáza přírodního bohatství jako dělaná pro piknik, příjemně strávené odpoledne s rodinou i pozorování romantických západů slunce.
