Úterý

Ať už se projdete náměstím nebo zavítáte do ztichlých uliček, v každém zákoutí tu na vás dýchne neopakovatelný genius loci. Půvabnou tvář městečka nehyzdí téměř žádné šrámy v podobě moderní zástavby, a po úzké asfaltce, protínající kočičími hlavami vydlážděné historické centrum, projede každý den jen několik aut.

Z kronik a pověstí

Historie městečka je v pramenech zachycena od dvanáctého století, příběh jeho vzniku však vypráví dávná legenda. Osada prý byla založena v místech, kam podle pověsti jednoho dne zabloudil německý horník. Uprostřed lesa vyčerpáním usnul, a tu noc se mu zdál zvláštní sen o nalezišti zlata. Po probuzení spatřil velkého havrana se zlatým prstenem v zobáku, a když havran zamával křídly a vznesl se, sledoval jej horník tak dlouho, dokud obrovský černý pták prsten ze zobáku neupustil. Na místě, kde se šperk dotkl země, pak prý šťastlivec objevil zlatonosnou žílu. A ačkoli se těžba zlata v samotném Úterý nikdy neprokázala, havran se stal místním patronem a jeho vyobrazení součástí městského znaku.

Ještě za vlády Přemyslovců se na návsi začaly pořádat pravidelné trhy, a den jejich konání dal zřejmě vzniknout také názvu obce. Charakter hojně navštěvovaného městečka se odrazil i ve zdejší architektuře. V řadě historických budov tu najdeme pro gotiku a renesanci typické průjezdní mázhausy, rozlehlé přízemní místnosti, zabírající přední část měšťanských domů a určené k provozování obchodní nebo řemeslné činnosti. Měšťané ve středověku nezřídka drželi také právo vařit pivo, v mázhausu proto býval umístěn i výčep. K uchovávání rozličných zásob a zboží sloužily hluboké, často dvoupatrové sklepy, zachované rovněž v mnoha staveních až do dnešních dnů. Později obývali někteří měšťané jen přízemí, zatímco rozlehlá patra reprezentativních domů sloužila k ubytování návštěvníků a pocestných.

Úterý hostilo v průběhu staletí mnoho významných osobností, a také o zajímavostech z historie městečka by bylo možné popsat mnoho stran. Zmiňme tedy jen krátce alespoň nejvýznamnějšího rodáka, tepelského opata a zakladatele Mariánských lázní, Kašpara Prokopa Reitenbergera, který se narodil v domě, stojícím dodnes naproti renesanční radnici. Asi 2 km od Úterý směrem do Teplé můžete navštívit také Reitenbergerův pramen s údajně zázračně léčivou kyselkou.

Naučná stezka

Po městečku vás památku po památce provedou jednotlivé tabule 1,5 km dlouhé naučné stezky. Hlavně děti ocení, že zajímavostmi z dávné i nedávné minulosti tu provází ilustrovaný havran Kryštof, který si zároveň pro každý panel připravil malý znalostní kvíz. Otázky klade zapeklité, správnou odpověď ale najdete vždy hned na dalším zastavení.
Prvních sedm stanovišť tvoří okruh historickým centrem. Z náměstí vás stezka provede kolem staré mincovny a fary ke kostelu sv. Jana Křtitele, postaveného podle návrhů významného barokního architekta Kryštofa Dientzenhofera. Odtud dojdete kolem historického hostince k místům, kde stával pivovar, a podél Úterského potoka ještě k původně dřevěnému mostu.

Poslední tři zastavení najdete na okrajích obce, a načerpáte tu i inspiraci, kam se vydat dál. Směrem na Toužim se můžete kolem hrázděné budovy bývalého mlýna vypravit po lesní cestě proti proudu Úterského potoka, narazíte tu na pozůstatky dalšího z historických mlýnů nebo zbytky mostku s kamennými pilíři. Deváté stanoviště leží u kaple sv. Václava při cestě do Teplé, a z tabule se dozvíte zajímavosti o klášteru i již zmiňované zázračné kyselce. Poslední panel, umístěný na jižním okraji obce, se věnuje zajímavostem v údolí Úterského potoka, podél jehož břehů odsud můžete dojít až k hracholuské přehradě.

Úterý je zatím neobjeveným, o to však zajímavějším turistickým cílem. Vydejte se s havranem Kryštofem po krásách historického městečka i přírodních zajímavostech v blízkém okolí.